Hymnus Agonie
Báseň napsaná Thornakem
Kráčím po hřebeni majestátních hor
Ukrytý ve vlastní bolesti
Kráčím vstříc osudu Já bídní tvor
Jemuž démoni stavějí se do cesty
A v hlavě zní andělský chór
Nekonečný svět svou dlaň otvírá
V dálce slyšte poryv prastarého větru
Plamínek v očích mích skomírá
Obracím se k věčnému světlu
K němuž mne vede moje víra
No ještě pořád v nás žije
Andělská agonie
Která září v našich tvářích
A nakonec v temnotu splyne
Univerzum rozsévá svůj hněv
Po celém známem kraji
A zpívá válečný zpěv
Když bohové se s námi hrají
A rozlévají naši krev
No v nás pořád dýchá
Andělská agonie a pýcha
Která září na oltáři
Pokorná a tichá